Sýkorovy největší obrazy
- komentovaná prohlídka výstavy spojená s promítáním archivních fotografií na téma Zdeněk Sýkora ve veřejném prostoru
- průvodcem večera kurátorka výstavy Lenka Sýkorová
Realizace v architektuře považoval Zdeněk Sýkora za výzvu, neboť si uvědomoval, že spojení umění s veřejným prostorem vždy prověří kvalitu díla. Tento druh prezentace vyžaduje nejen dobré umění, ale i autorovu odvahu a sebevědomí, neboť proces vzniku takového díla a samozřejmě jeho výsledek je podroben názorům širokého spektra uživatelů veřejných prostorů, tedy i lidí, kteří se obvykle o umění nezajímají a do galerií nechodí. Přes velký respekt v cizině nebylo Sýkorovo avantgardní dílo u nás ve své době vzhledem k politickým okolnostem adekvátně zhodnoceno a své širší publikum nachází teprve v posledních desetiletích.
Velkoplošné fotografie na výstavě a promítané archivní snímky mapují okolnosti a dobové souvislosti vzniku Sýkorových děl pro architekturu. Mimo jiné zaznamenávají bohatost témat a jejich technických řešení, od zátiší z roku 1958 přes slavné struktury a linie až po černobílou geometrickou kompozici, jež se teprve před několika měsíci stala dominantou nové úpravy piazzetty před Vrchlického divadlem.
Zdeněk Sýkora, Sýkoras wand, řešení vstupní haly firmy Selmoni AG, Basilej, 1993, akryl na plátně 276 x 1242 cm
Zdeněk Sýkora a Lenka Sýkorová Létání – řešení vstupní haly Řízení letového provozu, Jeneč u Prahy, 2005, akryl na zdi 770 x 550 cm, foto archiv Lenky a Zdeňka Sýkorových
Zdeněk Sýkora, chodník v holandském městě Gorinchem, 1974, keramické dlaždice 810 x 1050 cm, foto archiv Lenky a Zdeňka Sýkorových
Zdeněk Sýkora, stěna u východu z metra, stěna v Jindřišské ulici v Praze, 1968, keramické dlaždice 505 x 352 cm, foto archiv Lenky a Zdeňka Sýkorových
Zdeněk Sýkora, výzdoba restaurace Union, 1958, sgrafito cca 200 x 400 cm, nedochovalo se, foto archiv Lenky a Zdeňka Sýkorových